Představujeme žebříček otevřenosti slovenských měst 2016

Michal Zimmermann, Clevermaps

V loňském roce jsme se podívali na to, jak vybraná slovenská města nakládají se svými daty a nakolik je otvírají občanům a firmám. Letos jsme weby těchto měst navštívili znovu, abychom zjistili, jak (a zda vůbec) se situace změnila. A můžeme říct, že výsledky jsou pozitivní: zatímco loni města v součtu hodnocení získala 1064 bodů, letos se jejich skóre zastavilo na čísle 1335. Stejně jako loni i letos první příčku obsadil Prešov, skokanem roku se stala Trnava, která poskočila ze sedmnáctého místa na šesté, na třetím místě skončila Nitra. Bratislava si oproti loňsku o šest míst polepšila, za těmi nejlepšími však stále výrazně zaostává.

Otevírání městských dat

Z otevírání městských dat mohou profitovat jak občané (např. díky mobilním aplikacím, které nad daty mohou vznikat), tak firmy, které tato data mohou využít pro obchodní účely. Z hlediska způsobu financování obecních rozpočtů je zřejmé, že neexistuje rozumný důvod, proč by města měla svá data před občany skrývat. Města v České republice i na Slovensku jsou dotčena zákonem 106/1999 Sb., resp. 211/2000 Z. z., který jim ukládá poskytovat data na základě žádosti nebo zveřejněním.

Zveřejnění dat je však pouze prvním krokem k jejich úplnému otevření; aby bylo možné data opravdu automatizovaně a opakovaně využívat, musí je města poskytovat v otevřených, strojově čitelných formátech. Takovou povinnost jim však už výše zmíněné zákony neukládají, proto záleží především na osvícenosti jejich zastupitelů a úředníků, do jaké míry data skutečně otevřou. Zřejmě i kvůli chybějícímu právnímu rámci vznikly iniciativy opendata.cz a opendata.sk, které se zasazují o vytvoření národních katalogů open dat.

Průzkum dat ve slovenských městech

Svá data slovenská města z velké části zveřejňují prostřednictvím specializovaných aplikací dodávaných třetími stranami, jedná se především o řešení od firem CORA GEO, s. r. o. (systémy CG eGov a CG webGIS) a DATALAN, a. s. (systém Digitálne mesto). V obou případech se jedná o webové aplikace zobrazující tabulková data, systém CG webGIS pak slouží k prezentaci prostorových dat na mapovém portálu. Některá města pro tyto účely využívají mapový portál dodávaný společností T-MAPY, s. r. o. Celkové hodnocení kvantitativních a kvalitativních ukazatelů uvádí tabulka.

Průkopníci open dat

K Prešovu, který loni jako jediný skutečně využíval Open data portál (dodávaný společností CORA GEO, s. r. o.), se letos připojily také Levice se stejným řešením. Obě města rovněž publikují některá data v katalogu data.gov.sk, jehož provozovatelem je Národná agentúra pre sieťové a elektronické služby. Cílem tohoto projektu je vytvořit centrální úložiště open dat s možností jejich vyhledávání, filtrování a stahování.

Prostorová data

K publikování tabulkových dat města využívají řešení třetích stran se standardními nástroji (kategorizace, hledání, filtry). Společnost CORA GEO, s. r. o. rovněž dodává webový GIS, na kterém města nejčastěji publikují vrstvy uliční sítě či katastrální mapy. Nejen toto, ale i další řešení používaná slovenskými samosprávami, poskytují uživateli sice širokou paletu nástrojů (měření, tisk, hledání, identifikace bodů), grafické zpracování však práci s mapou často znepříjemňuje.

K mapovým vrstvám města dodávají rovněž legendu, zásadně však chybí informace o jejich aktualizacích.

Žádné z měst neprovozuje katalog prostorových dat a neposkytuje tato data ve standardizovaných formátech či prostřednictvím OGC služeb. Naopak, systémy třetích stran většinou tyto služby skrývají za proprietárním řešením.

Závěr

Otevřených dat na Slovensku pomalu přibývá, chvályhodným počinem je spuštění portálu data.gov.sk. Jako rozumné se rovněž jeví využívání řešení třetích stran na úkor vlastních systémů vyvinutých v jednotlivých městech – v konečném důsledku jednotné řešení usnadňuje orientaci také uživatelům. Palčivým problémem je však prezentace těchto dat občanům, neboť na mnoha městských webech lze odkaz na publikovaná data najít jen s velkými obtížemi.

Tristní zůstává situace v Bratislavě, která by přitom jako hlavní město měla mít k dispozici největší množství dat.

Otevírání prostorových dat hodnocená města teprve čeká. Pokud k tomu využijí existující standardy (a po zkušenosti s tabulkovými daty není důvod domnívat se, že by tomu mělo být jinak), můžeme se brzy dočkat prvních aplikací postavených nad těmito daty.