Rámec pro chytrá města

Komentované představení britského přístupu k tvorbě chytrých měst

Od roku 2008 žije více než polovina světové populace ve městech. OSN předpovídá trend nárůstu obyvatel na 70 % do roku 2050. Ve Velké Británii více než osm z deseti již ve městech žije.

Proto jsou chytrá města nezbytností, pokud má lidská civilizace účinně reagovat na kritické výzvy, kterým čelí.

Města jsou stále více nucena k tomu, aby fungovala lépe, ale s nižšími náklady, soutěžila v globálně propojené ekonomice a zajišťo­vala životní prostředí svých občanů skutečně udržitelným způsobem. Stručně řečeno, musí být chytřejší.

Britská vláda je odhodlána podporovat rozvoj chytrých měst. A to jak kvůli sociálním, ekonomickým a environmentálním přínosům pro občany měst, tak i proto, že produkty pro chytrá města představují významnou exportní příležitost pro podniky ve Spojeném království.

V roce 2012 Ministerstvo pro obchod, inovace a vzdělanost (BIS) proto pověřilo Britský normalizační úřad (BSI), aby vypracoval strategii norem pro chytrá města: cílem je zjistit, kde jsou standardi­zovaná řešení potřeba pro urychlení zavádění chytrých systémů do měst a podporu britských poskytovatelů Smart City řešení.

Rámec Smart City (SCF) je průvodcem chytrých městských programů určených pro použití městskými správami a samosprávami na všech úrovních a ve všech sektorech. Poskytuje praktické po­radenství „jak na to“, vycházející ze současné široké praxe zástupců veřejného, soukromého i neziskového sektoru zapojených do procesu zavádění chytrých měst ve Spojeném království.

BSI připravilo návrh veřejně přístupné publikace (tzv. BSI PAS 181), která popisuje možný rámec činností a kroků, které by města měla učinit pro nastartování procesu proměny v chytré město. Netvrdím, že se jedná o zábavné čtení, nicméně informace obsažené v tomto rámci mohou být vodítkem k postupným přípravným krokům a zejména zabránění k aktivní samotvorbě vlastních rámců, které by následně působily nekonzistenci a potíže. V tomto článku přinášíme první obecné informace z tohoto dokumentu, neboť poskytují představu o tom, co vlastně znamená tvořit chytré město. V dalších číslech časopisu se pak budeme vždy podrobněji věnovat jednomu z kroků zde popsaných a uvádět příklady různých přístupů několika měst.

Publikace PAS nemá ambice popsat univerzální model pro budoucnost britských měst, který vyhovuje všem a lze ho všude použít. Spíše je kladen důraz na aktivační procesy, inovativní použití technologií spolu s organizačními změnami, jež mohou pomoci zrodit různé vize pro efektivnější, úspornější a udržitelný vývoj britských měst.

To znamená zaměřit se zejména na možnosti měst, aby:

• učinila aktuální i budoucí potřeby občanů hybnou silou všech městských prostorů a systémů;
• integrovala fyzické a digitální plánování;
• určila, předvídala a reagovala na nové výzvy systematickým, pružným a udržitelným způsobem;
• vytvořila zásadní změnu v organizačním a personálním přístupu ke vzájemnému propojení dodávek a inovací jednotlivých organizací na území města.

Ačkoli mnoho z principů a metodik doporučených v tomto rámci jsou relevantní v konkrétních vertikálních odvětvích měst (chytrých elektrických sítích (smart grids), inteligentní mobilitě, inteligentním zdravotnictví atd.), konečným cílem je zaměření se na problémy a výzvy, které by spojily řešení v jeden celek, pro celé město. Rámec se proto soustředí především na vedení a inovaci řídicího, kulturního a obchodního modelu a aktivní roli všech zúčastněných stran ve vytváření, poskytování a využívání městských prostor a služeb.

Rámec britského přístupu se na nejvyšší úrovni skládá ze čtyř částí:

• zásady vedení: prohlášení o hodnotách, které vedení města může použít k řízení obchodně orientovaného rozhodovacího procesu, jenž se snaží realizovat strategii chytrého města;
• klíčové řízení napříč agendami města a procesy dodávek: soubor praktických metodických pokynů o tom, jak řešit výzvy pro celé město propojením jednotlivých agend města;
• strategie realizace s ohledem na přínosy: návod na to, jak zajistit, aby cílené přínosy strategie chytrého města byly v praxi zcela jednoznačně formulované, měřené, řízené, dodávané a vyhodnocované;
• kritické faktory úspěchu: kontrolní seznam položek, které by města měla pravidelně sledovat, aby se ověřovalo, že jsou na správné cestě k úspěšnému zavedení svých chytrých městských programů a že řízení hlavních strategických rizik probíhá efektivně.

Hlavní zásady vedení formulované v Rámci Chytré město:

• je vizionářské,
• zaměřené na občany,
• digitální,
• otevřené a kooperativní.

Protože pracujeme na tvorbě chytrého města, měli bychom používat následující zásady řízení naší práce.

Vizionářské město

Města potřebují pro svou budoucnost vizi (dlouhodobý plán), která je jasná, přesvědčivá a společná pro klíčové zainteresované strany:

• chceme dosáhnout pro město jasné formulace sociálních, ekonomických a environmentálních přínosů a identifikovat výzvy, které k nim vedou;
• chceme dosáhnout společné vize, jak budeme investovat a transformovat naše fyzické, prostorové, digitální a lidské prostředky k naplnění těchto záměrů, a jak budeme a chceme to, co děláme, prezentovat;
• chceme dosáhnout, aby se všechny relevantní strany zapojily do přípravy a realizace vize.

Věříme, že vedení při formulaci vize je nutné na všech úrovních:

• silné vedení a závazek ze strany orgánu města;
• vedoucí tým opírající se o silné stránky všech městských partnerů a komunit.

Město zaměřené na občany

Věříme v detailní a strukturované pochopení potřeb našich občanů a firem:

• společné a celistvé pochopení oblastí zájmu klíčových zákazníků, a to na základě měřitelných důkazů, ne předpokladů;
• chápání občanských a obchodních interakcí s městskými systémy, v reálném čase a podle úrovně problému.

Snažíme se o vytváření prostorů a služeb postavených na potřebách občanů:

• potřeby občanů a žádoucí kulturní a organizačně obchodní změny potřebné k jejich dosažení jsou sdělovány a projednávány dříve, než město utratí peníze na technologie či infrastrukturu;
• „one-stop servis“ (vše na jednom místě) pro občana a obchodní interakce s veřejnými službami ve městě, které jsou k dispozici „kdykoliv, kdekoliv, každým informačním kanálem, jakýmkoliv zařízením“ a jsou navrženy a postaveny vždy podle potřeb uživatelů, nikoli podle organizační struktury města;
• prosazování zájmů všech skupin na celoměstské úrovni, „účast jejich zástupců na tvorbě města“ (malé zájmově orientované týmy, které dlí v rámci stávajících organizačních struktur města a působí jako zprostředkovatelé změn pro své zájmové skupiny).

Předpokládáme, že transformace bude provedena našimi občany a podniky a pro ně:

• všechny strany jsou zapojeny přímo v návrhu i v poskytování služeb města;
• občané a podniky jsou zmocněni, aby sami vytvářeli veřejné hodnoty.

Digitální město: (tzn. nasazení chytrých technologií coby nástrojů pro získávání měřitelných informací)

Snažíme se o všudypřítomnou a integrovanou digitalizaci našeho města:

• digitální konektivitu a integraci mezi lidmi, místy a věcmi po celém městě;
• digitalitu jako standard pro všechny městské služby;
• analýzu městských digitálních dat pro lepší sladění nabídky s poptávkou, zlepšení služeb a udržitelnosti s cílem lépe předvídat a předcházet budoucím problémům.

Jsme přesvědčeni, že pro zajištění všezahrnující digitalizace našeho města:

• nesmí být žádná skupina zúčastněných ponechána stranou;
• je nutné využít výhod, které přinese budoucí univerzálnost systému, a financovat náklady na zajištění digitálního pro­pojení už nyní z různých kapitol rozpočtu.

Otevřené a kooperativní město: (prostor a příležitosti)

Věříme ve vytváření prostorů a příležitostí pro nové spolupráce

• fyzické a digitální prostory, kde se mohou setkat inovátoři města z různých odvětví a organizací;
• příležitosti pro občany se připojit, komunikovat a přispívat, a to jak v úrovni návrhu, tak i realizace;
• nové formy spolupráce, nové sítě, nové obchodní modely.

Předpokládáme, že zpřístupnění městských dat pro veřejnost (open data) podpoří možné inovace a vytváření nových hodnot (tomuto tématu se budeme podrobně věnovat v příštím čísle):

• veškeré osobní údaje budou zabezpečené a bude s nimi nakládáno podle vlastnictví a kontroly jednotlivých občanů;
• všechny neosobní veřejné údaje budou otevřené pro opakované použití a inovace třetími stranami;
• otevřená data budou podmínkou všech městských zakázek;
• partneři ze soukromého a neziskového sektoru se zavážou k otevření svých dat, pokud nejsou obchodně či osobně citlivá;
• budou vytvořeny normy, metadata, nástroje, pobídky a obchodní modely s cílem umožnit, aby komerční subjekty vy­užívaly městská data k vytvoření nových služeb pro občany.

Věříme ve sdílení a opětovné využití majetku města a jeho služeb:

• sdílení dat, společných aplikací a aplikačních rozhraní, společných realizačních procesů a základní ICT infrastruktury v měřítku celého města vytvořených jak občany, tak i soukromými společnostmi;
• použití servisně orientované architektury (principy SOA) k propojení technologií a služeb a snížení duplicit infrastruktury;
• dosažení interoperability (součinnosti) systémů pomocí otevřených standardů.