Vladimír Jurík, redaktor Smart Cities
Integrované stratégie miestneho rozvoja, ktoré sú realizované Miestnymi akčnými skupinami /MAS/ majú napomôcť riešeniu problémov predovšetkým v periférnych častiach Českej republiky a Slovenska. Môžu, okrem iného, významne prispieť k riešeniu problémov obyvateľov lokalít ohrozených sociálnym vylúčením mimo rozvojových území. Miestny rozvoj vedený komunitou je nástrojom politiky súdržnosti na obdobie 2014–2020 pre miestny – t.j. vidiecky, mestský a prímestský – rozvoj.
Pretože táto problematika má svoje špecifiká, požiadali sme o bližšiu charakteristiku a možnosti využitia CLLD (Community led local development) v našich podmienkach Ing. Romana Hakena, člena Európskeho hospodárskeho a sociálneho výboru a spravodajcu k tejto téme.
Čo je to CLLD, prečo by sa mali starostovia, primátori, ale aj podnikatelia a aktivisti občianskych združení o túto tému zaujímať?
Přesně vyjádřeno je to metoda. Metoda, která v daném místě spojuje záměry jednotlivých místních obyvatel a skupin, a umožňuje jim přerozdělovat veřejný rozpočet pro dosažení vyšší kvality života místních obyvatel. V překladu jde o Komunitně vedený místní rozvoj.
Aké sú prínosy CLLD pre miestny región?
Realizované projekty, partnerství, finanční prostředky – ale také plánovitý rozvoj, důvěra, spolupráce a spokojenost občanů. Důležité je, že o prostředcích, určených na místní rozvoj, rozhodují místní obyvatelé, s dokonalou znalostí místního prostředí, dle místní strategie, bez ingerence národní úrovně. Je to nástroj transparentní a efektivní politiky zacházení s veřejnými prostředky.
Pre koho je tento nástroj určený?
Pro jakékoliv území s minimálním počtem 10 000 obyvatel (katastr několika obcí či část města) až po 150 000 obyvatel – ale já osobně již tak velké území nedoporučuji.
Aké rezervy, prípadne chyby z minulého programového obdobia vidíte na strane samospráv pri uplatňovaní nástroja CLLD – najmä čo sa týka zapojenia aktérov z radov obyvateľov a súkromného sektora?
Dost často zastupitelé, radní a starostové či primátoři nejsou ochotni vpustit do rozhodovacího procesu další partnery z území obce, města. V zastupitelské demokracii totiž není v našich podmínkách tradice partnerského přístupu. Kdo je jednou zvolen, má pocit, že získal mandát, aby rozhodoval, ne se s někým domlouval a radil. Politické strany si tak leckdy uzurpují právo na výkon samosprávy bez komunikace s obyvateli.
Existuje špecifický prístup k prímestským oblastiam? Aký potenciál rozvoja vidíte v prípade prímestských oblastí a využitia nástroja CLLD?
Příměstský prostor vykazuje specifické problémy a výzvy, které je možné prostřednictvím CLLD řešit. Prostředí mezi městem a venkovem v těsném sousedství skýtá prostor pro efektivní využití CLLD. Tento typ nástroje umožňuje reagovat na měnící se prostorové chování a vede k zohlednění funkčních vazeb v území. Vazby mezi městem a příměstským venkovem jsou velmi výrazné a zaslouží si specifický přístup. Základní výzvy představuje udržitelná mobilita, budování sociálně soudržné společnosti, stanovení priorit pro využívání půdy. Za zmínku slouží společný výzkumný projekt OECD a EK „Rurban“, který měl za cíl identifikovat a vyhodnotit formální i neformální městsko-venkovská partnerství a jejich přínos pro místní rozvoj.
V minulom programovom období bol nástroj LEADER určený pre vidiecke komunity. Aký potenciál nástroja CLLD vidíte pre jeho využitie v mestskom prostredí?
Vzhledem k problémům řešeným ve městech jsou různé operační programy vhodným nástrojem pro financování pilotních projektů prostřednictvím CLLD. Navrhujeme proto metodu komunitně vedeného místního rozvoje dle vytvořené strategie využít k financování aktivit na území měst (např. i v oblastech zvýšení zaměstnanosti, ochrany životního prostředí, ochrany kulturních památek a dědictví atd.). K partnerům z neziskového a podnikatelského sektoru by veřejná správa delegovala své zástupce, kteří mají za dané území zodpovědnost, nejlépe kombinací z centrálního magistrátu města a z městské části/městských částí (např. určité čtvrti, sociálně vyloučené lokality, oblasti města s určitým druhem problémů apod.).
Ako je definovaný mestský priestor a aké potenciálne prekážky pre využitie nástroja CLLD vidíte?
Jednotná definice pro městský prostor neexistuje, předpokládáme využití národních a lokálních pravidel a zvyklostí. U venkovského prostoru se používá kritérium maximální velikosti města, které lze zahrnout do CLLD, s počtem obyvatel 25 000. Analogicky lze toto využít i u městských oblastí (v tomto případě při zohlednění minimálního počtu obyvatel 10 000 a maximálního 150 000). CLLD může být v tomto období využito i pro rozvoj měst, čili je zapotřebí v tomto smyslu jednat na národní úrovni a požadovat tuto možnost.
Problémom v minulom období pri uplatňovaní metódy LEADER bolo v niektorých prípadoch formálne partnerstvo za účelom čerpania zdrojov EÚ bez reálneho zapojenia jednotlivých aktérov. Hovoria o tom aj štatistiky využitia zdrojov – v prípade Slovenska najmä pre verejný sektor s nízkym zapojením súkromného sektora. Aké nástroje a kontrolné postupy je možné použiť, aby sa takýmto formálnym účelovým partnerstvám dalo zabrániť a finančné zdroje boli využité prioritne v oblastiach, kde partnerstvá reálne fungujú a prispievajú tak k rozvoju územia?
Komunitně vedený místní rozvoj má pomáhat občanům ve smysluplném a udržitelném rozvoji jejich obcí a měst. Občané se prostřednictvím CLLD mohou přímo podílet na zvyšování kvality života ve své komunitě, jde o skutečný inkluzivní růst s viditelnými výsledky na místní úrovni. Pochopitelně při zavádění CLLD je potřeba vyčlenit zdroje na budování kapacit, aby všichni aktéři mohli být v roli partnerů, nikoliv jen pozorovatelů procesu a mohli se aktivně podílet na horizontálním partnerství ve smyslu víceúrovňové správy. Dále je třeba podpořit coaching a mentoring od zkušenějších aktérů a expertů, čili vzdělávání a školení. Součástí procesu je potřeba souběžně analyzovat a vysvětlit důvody efektivity a úspěchu metody LEADER a zdůvodnit, proč by metoda CLLD měla být rozšířena na všechny programy ESI fondů pro dosažení úspěchu politiky soudržnosti. Považuji za zásadní důrazné setrvání na základních principech metody CLLD. Je třeba, aby vyvážené partnerství s účastí místní komunity bylo ex-ante podmínkou pro získání dotačních prostředků. Pro efektivní místní rozvoj je zapotřebí nepřipustit formalismy, kdy je v zájmu získání dotace pouze deklarován partnerský přístup, ale v praxi naplněn není. Musí být vyvinut efektivní systém kontroly a dohledu proti zneužití principu CLLD.
Aké reálne možnosti rozšírenia nástroja CLLD v období 2014 – 2020 predpokladáte? Dôjde počas tohto obdobia k rozšíreniu tohto nástroja aj do iných oblastí, ako sú definované dnes a príde aj k nárastu zdrojov na jeho financovanie?
Tam, kde dosud nebylo k metodě přistoupeno, je třeba využít střednědobé hodnocení využití fondů ke spuštění tohoto přístupu v evropských strukturálních a investičních fondech (ESI fondech) 2014–2020. Pro lepší identifikaci doporučuji pro různé typy využití programu CLLD použít rozlišnou terminologii, stejně jako je to v případu venkovských místních akčních skupin (LAG) a místních akčních skupin v oblasti rybolovu (FLAG). Pro městské MAS například název „městská partnerství“, pro CLLD v městském (urbánním) prostoru CLLD-U. Toto by napomohlo k lepšímu rozlišení, o jaký prostor se jedná, a také k rozlišení finančních toků, kam směřují.
Pre CLLD je typické, že ide o spôsob prípravy, organizácie a riadenie projektov zdola. Preto na záver otázka: Čo by ste odporúčali podnikateľom, aktivistom tretieho sektora, ktorí vo svojom území majú záujem podieľať sa na zvýšení kvality života cestou využitia metódy CLLD? Existuje metodika, prípadne na koho sa majú obrátiť, aby im na začiatku pomohol?
Metodika Evropské komise a příklady dobré praxe jsou k dohledání na internetu, stačí použít klíčové slovo CLLD a zájemce získá množství odkazů. Rád rovněž doporučím stanovisko EHSV, u kterého jsem byl zpravodajem: „Miestny rozvoj vedený komunitou (CLLD) ako nástroj politiky súdržnosti na obdobie 2014–2020 pre miestny, vidiecky, mestský a prímestský rozvoj“ (zájemcům zašlu finální schválený text e-mailem na vyžádání – [email protected]). Pro venkovský prostor na Slovensku existuje koncepce využití CLLD, zájemci o informace, radu, se mohou obrátit buď na Národnú sieť Slovenských miestnych akčných skupín nebo na Ministerstvo pôdhospodárstva a rozvoja vidieka Slovenskej republiky , které využití CLLD na venkově koordinuje.